Príbeh od Zuzky 12.

24. září 2007 v 14:10 | Zuzka & Zuzka-Čolíto |  Príbehy
12.Díl
"Prosím", zvedla jsi telefon a nemohla uvěřit čí hlas slyšíš na druhé straně, "Gio?", vyjekla jsi radostí. "Petruško, nekřič, prosím Tě...já nejsem hluchý!", "Promiň Gio, to já jen, že Tě tak ráda slyším!", omluvila ses. "No, dobře, dobře, holčičko, potřeboval bych Tě na středeční přehlídku, myslíš, že bys byla ochotna zastoupit jednu z mých modelek? Náhle onemocněla, zrušit to nemůžu a záskok momentálně fotí plavky na Miami, takže jsi moje jediná záchrana!", jeho hlas zněl opravdu naléhavě. "Gi, já bych moc ráda, opravdu, ale je osm hodin večer, já jsem v práci, domů dorazím tak ve dvě ráno a sbalit, letadlo...", "...Zlatíčko, zabrzdi, promiň, zapoměl jsem Ti říct, že jsem v Praze, nikam letět nemusíš. Akorát zítra bych pro Tebe v osm ráno poslal auto, musím Tě vidět, proběhne nějaká krátká zkouška, domluvíme podrobnosti, podepíšeme smlouvu...no a samotná přehlídka bude o den později ve 14 hod. na Výstavišti.Myslíš, že by to šlo?", přerušil tok tvých slov, které jsi na něho chrlila jako vodopád. "Vážně? Jsi v Praze? To je ohromné, Gi, jasně, že se mnou můžeš počítat! Budu ráno připravená, spolehni se!", když ses dozvěděla, že přehlídka bude v Praze, neváhala jsi s odpovědí ani minutu. "Skvělé, jsi báječná, holčičko, opatruj se, vyhýbej se darebákům a zítra Tě očekávám v celé tvé neskonalé kráse!", jeho hlas už zněl velmi vyrovnaně a spokojeně. Rozloučili jste se a tys pokračovala ve své práci. Služba celkem rychle utekla a než ses nadála, usínala jsi doma v teplé posteli.
Ráno, přesně v osm před barákem zastavilo auto, seběhla jsi dolů po schodech, nastoupila a jelo se. Cestování jsi měla ráda už od malička. Vždy jsi sledovala měnící se krajinu a připadalo Ti, že ne ty, ale to příroda utíká. Přesto, že jsi nebyla zrovna tvůrčí typ co se psaní týče, na cestách jsi měla zcela opačný pocit. Najednou jakoby Tě ta krása barev, různorodá, kvapem měnící se vůně vzduchu pohlcovala. Naplňovala Tě něčím, co jsi neuměla vysvětlit. I v ten den jsi byla uchvácená rozmanitostí fauny a flory. Zaujatá krásou sis ani nevšimla uvítací cedule při vjezdu do hlavního města. Až ruch v centru Tě vytrhl z rozjímání a upozornil na brzké shledání s Giorgiem.Auto projelo bránou a zastavilo Ti u vchodu. Vstoupila jsi do prostorné haly a vzrušeně se rozhlížela kolem. "Tak tady budu předvádět?!",připadalo Ti to strašně zvláštní, neuvěřitelné a tak vzdálené. "Konečně Tě tu máme, jaká byla cesta?", vyrušil Tě Gi a na uvítanou se s Tebou objal a políbil na obě tváře. "Ahoj, děkuji, skvělá!", odpověděla jsi mu a spatřila za ním přicházející Maite. "Maiti, ahoj! Co ty tady...", nestačila jsi už dopovědět, "...dělám?",úsměv zářil na celé její tváři, "Jsem zvědavá opice!", taky jste se objaly. "No, tak, to by už stačilo, teď šup, šup Peťko, ať tu nejsme do večera!", vyrušil vaši chvilku Gi a už Tě hnal do zákulisí. Tam si Tě vzaly do parády kosmetička s kadeřnicí.Prohlédly si Tě a krátce zapřemýšlely nad nejvhodnějším účesem i make-upem na přehlídku. Giorgio Ti přinesl smlouvu a mezitím, co Ti vysvětloval všechny podrobnosti sis jí v rychlosti prolistovala. "Giorgio?...", zvolala jsi velmi rozpačitě, když jsi nalistovala stránku, na níž byl uveden tvůj honorář za přehlídku."Co se děje, Peťko, něco je tam špatně?", otázal se vylekaně, když spatřil tvůj nevěřícný obličej, protože měl rád všechno v naprostém pořádku. "No, ten honorář?...", "Co je s ním?",kouknul do papírů s Tebou, "Je to málo?", zeptal se. "Málo? Ne, to... vůbec...já jen... nejsem modelka...", koktala jsi ze sebe a on pochopil tvojí rozpačitost. "Nad tím nedumej, částka je správně, její výše adekvátní...věřím v Tebe i tvou budoucnost!", mrknul na Tebe, aby Tě uklidnil. "Páni, šest tisíc za dvě hodiny! To mám za 14 dní práce v baru!", pomyslela sis v duchu, když jsi na sebe hleděla do zrcadla. Gio Ti ještě znovu zopakoval čas zítřejší přehlídky a domluvil se s Tebou, že Ti opět pošle své auto. Jako každý správný návrhář také on svým modelkám kladl na srdce důležitost správné výživy a dodržování spousty jiných potřebných věcí k udržování krásného těla a proto ani Ty jsi nebyla tohoto kázání ušetřena. Tanja,ta nemocná modelka ,dodržovala všechny mé rady a příkazy. ,,A jak dopadla?"smála se Maite. ,,Skončila na kapačkách,aby to vyhublé tělíčko vykrmili!Tak moc se držela tvých rad!"podotkla na oko přísně. ,,Nebudeme o ní mluvit!Petra má skvělou postavu a sama uzná za vhodné co a jak.Nechám to na ní! Ještě dnes si pouze opět zajdi na solárko,aby jsi v bílých modelech nesplývala.", usmál se.
Podal Ti smlouvu a odešel za Mariou. ,,Zvu Tě na čokoládu."řekla Maite a tím Ti připomněla vaše první setkání a skvělou čokoládu v hotýlku.Tam začalo vaše přátelství.,,Asi bych neměla,ale mám chuť na něco sladkého..." olízla sis rty.,,Tak jdeme!"chytla Tě Maite pod paží a vedla do drahé restaurace, kde jí zazvonil mobil .,,Ahoj lásko,jak se vede?"a ukázala na stůl pod oknem kam ses posadila.,,Skvělý,těším se,...taky tě miluju,...posílám pusu..."a zavěsila. ,,Koupil nám dům v Provence.Je to sice venkov,kde se pěstuje vinná réva,všude se jezdí na koních,ale mně to tam připadá hrozně romantické..."zasnila se.,,To věřím."usmála ses.,,Když jsme měli turné po Francii, byli jsme tam ubytovaní a Florent taky.Tak jsme se poznali a blíže seznámili na projížďce.Byl moc nesmělý a já taková vichřice jsem ho ulovila!"smála se.,,Máš štěstí.Máš kluka,který Tě miluje,úžasný dům a podporu své rodiny.Co víc si můžeš přát?",,Chtěla bych..."nedopověděla,protože se k vám blížil Jimmy s Paddym.
,,Můžeme si přisednout?"zeptal se Jimbo ze slušnosti, když pomalu přisedal."Ahoj Jimme, to je překvapení, kde se tu berete Vy?...", podivila ses, ale příjemně. "No, na letišti jsme moc času pro sebe neměli a když Maite oznámila, že se s Tebou v Praze uvidí?...", Jim vzorně odpověděl mezitím, co také Patrick vzal poslední volné místo. Vzájemně jste se seznámili. Zábava s příchozími společníky se rozproudila novým směrem. Kluci byli výborní a vtipní řečníci, takže konverzace ani na malou chviličku nevázla. Když jsi po čase koukla na hodinky s politováním jsi zjistila, že budeš muset tuto báječnou společnost opustit. Poděkovala jsi za krásné odpoledne a zvedala se k odchodu.,,Je mi líto, že s Vámi nemohu ještě chvíli posedět, ale mám nejvyšší čas, abych nepřišla pozdě na to objednané solárko!...", "Solárko?...", podivili se kluci, "...no jo, Giorgio se bojí, že v bílém nebudu dost vynikat!", podotkla jsi a vstala od stolu. "Tak to jo, to bys neměla zmeškat, když jsi tak strašně bledá!", smáli se kluci, když si prohlíželi tvou krásně opálenou kůži. Všichni se postavili, aby se s Tebou mohli rozloučit."No, daleko větší obavy mám z bot na podpatku. Takže pokud se na nich do zítra naučím chodit tak, abych si při nejmenším nezlomila nohu, uvidíme se na přehlídce! Příjdete, že jo?", optala ses ještě. "Samozřejmě, takovou kočku si pěce nenecháme ujít...", mrknul na Tebe šibalsky Jimmy a Paddy jen souhlasně pokýval hlavou. "Fajn, budu se na Vás všechny těšit!". S těmito slovy ses s nimi definitivně rozloučila a opustila restauraci.
,,Nádech,výdech a jdeme na to!"zavolal Giorgio a první modelky vyšly na molo.Tvá první přehlídka.Na sobě jsi měla krátký upnutý kostým, pastelově modré barvy a lodičky na vysokém podpatku. Vroucně jsi doufala, že ses včera dost nadřela, abys z nich dnes nespadla. Nervozita Tě zcela pohltila a Maria Tě uklidňovala.,,Nedívej se do publika.Zhluboka se naděchni a běž!", vystrčila Tě na molo.Tam se z tebe na chvíli stal pochodující robot.
Po první otočce už to bylo lepší a po schodech už jsi šla elegantně. Stále ještě jsi nebyla ve své kůži, ale tichá poznámka z publika,,Ta má ale úžasný nohy!" Ti neunikla. Potěšilo Tě to a na své tváři jsi pro obecenstvo vykouzlila zářivý úsměv. Pomalu jsi pokračovala až do zákulisí.Maria na tebe mrkla a rychle Ti podávala další model.
Na řadu přišly sexy oblečky z kůže.Musely jste jít bosky a vypadat jak krásné amazonky. Prostě dračice!V tom ses vyřádila.DJ pustil rychlou Argentinskou hudbu z muzikálu Evita-Hello,Buenos Aires! Kadeřnice Ti trochu roztřepala tvé natočené vlasy a ty jsi vtančila na molo jako královna amazonek. Holky stály podél mola z obou stran a ty jsi procházela mezi nimi.Pohupovaly jste se v bocích a tleskaly. Na konci ses zastavila a všichni přítomní stáli a tleskali. Nikdy bys netušila, jak krásný a uspokojující pocit aplaus dokáže přinést. Najednou ses cítila skvěle. Přestaly se Ti klepat kolena, srdce už tlouklo pravidelně a ty jsi byla blahem unešená.V publiku jsi našla Maite s ostatními. Seděli tam a smáli se na tebe.Oplatila jsi jim úsměv a znovu ses začala soustředit na choreografii.
Tleskly jste všechny třikrát po sobě, jak to bylo domluvené.Pak se to ještě několikrát opakovalo a po každé trojici tlesknutí začaly holky v rytmu odcházet z mola.I ty.A opět převlékat.
Nyní následovala série společenských šatů. Obecenstvo nadšené krásnými modely ještě netušilo, že na ten nejúchvatnější kousek teprve čeká.Vrátila ses do zákulisí a Giorgio Ti podával do rukou nádherné svatební šaty. Bez rukávů, zapínajíc se vzadu na krku, s holými zády.Přes prsa měly našité aplikace z perliček,zirkonů a krajky na látce z organtýnu.Aplikace pokrývaly i dlouhou a širokou sukni. Maria Tě do nich oblékla.Přes ramena Ti přehodili šál z organtýnu na koncích pošitý stejnou aplikací jako na šatech. Giorgio Ti do vlasů vsunul korunku ze zirkonů. Ještě jednou jsi pohlédla do zrcadla a připadala sis jako Princezna. V hlavě se Ti honila spousta myšlenek. Sledovala jsi samu sebe a poprvé v životě se cítila víc než šťastná. Poslední modelka vešla na molo a Ty jsi jí následovala. Pomalu ses rozešla a ladně kráčela po molu. Vnímala jsi dychtivé pohledy lidí i náruživost s níž ve stoje všichni obdivně tleskali.Otočila ses a naproti Ti vyšel vstříct Giorgio. Všichni volali bravo.Aplaus nebral konce. Byla jsi v tu chvíli na sebe právem pyšná a věděla jsi, že i tvoje máma by byla.Hleděla jsi do skandujícího davu a trochu se Ti zastesklo, že tam nemohla být a vidět jak moc její hočička povyrostla, ale ten neskonalý vnitřní uspokojivý pocit Ti nemohlo nic vzít.George se uklonil,pak Tě políbil a zatleskal Ti. Pokynul Ti a šli jste do zákulisí.Tam Tě María objala.,,Holčičko,byla jsi nádherná.",,Děkuji..."Chtělo se Ti smát i brečet najednou. ,,Tuhle chvíli miluju!"řekl Giorgio a vzal Tě pod paži. ,,Pojď,ukážeme se jim ještě jednou!Ať si nás dobře zapamatují!". Naposledy jste si ten večer vychutnali obdiv všech příznivců, kteří byli kolekcí i její prezentací nesmírně nadšeni.
Po úspěšné přehlídce následovala párty. Maite Tě objala.,,Byla jsi úchvatná!Modely byly skvělé!Moc Ti to slušelo." Kluci Ti taky gratulovali ,,Slušelo Ti to!", řekl Ti pochvalně Jimmy.,,Gratuluju", přidal se Paddy. ,,Škoda,že tu není Angelo,to by se mu líbilo!"řekl Jimmy šibalsky.,,A kde vlastně je?" zeptala ses nenuceně. ,,Měli jsme se sejít až zde,ale to už by tu byl!Určitě ho zase nepustila Kira! Nechápu proč se tak chová!Žárlí na všechny holky kolem Angela, a to se potom nemůže divit, že zakázané ovoce nejlépe chutná!"smál se Paddy. ,,No jejda!"rozesmál se Jimmy.,,A zvláště Angelovi!" ,,Omluvte mě," řekla jsi a šla za Giorgiem,který na tebe mával.,,Krásko,co bys tomu řekla, kdybych Tě zaměstnal jako svou modelku?Chtěla bys?"zeptal se Tě.,,Strašně moc!" objala si ho. ,,Tak dohodnuto!Od Ledna u mě nastupuješ za Tanju.Urovnej si své věci,jako je škola,rodiče,atd. Slíbila jsi mu,že si to zařídíš.Necelé dvě hodinky jsi se ještě věnovala hostům, věrně odpovídala na některé dotazy a ochotně prohodila pár vět s pány bojujícími o tvou přízeň. "Každý z nich by byl dobrá partie", honilo se Ti hlavou, "ale srdci se nedá poroučet." Všichni byli velmi milí, ochotní a vstřícní, ale Angie měl v sobě neuvěřitelný šarm, jímž dokázal zasáhnout místečko uprostřed, místečko, kde se mísí hormony s rozumem a city vyhrávají na celé čáře. Rozhlížela jsi se po sále zda zahlédneš alespoň jednoho jediného v tom davu potencionálních nápadníků, který by v sobě měl to co on. Toho, jenž by Tě prvním pohledem, prvním slovem dokázal tolik omámit a dostat se Ti pod kůži. Ale hledala jsi marně. Nikdo z nich neměl tak uhrančivý a zvláštní pohled, jímž by proniknul do tvého nitra. "Peti, slyšíš?..."...Maitin hlas Tě probral z Tvého rozjímání. Ani sis nevšimla, že se sál pomalu vylidnil. Hodiny ohlásily půlnoc, pomalu jste sešli ze schodů. "Děkuji za podporu a za to, že jste tu byli, moc mi to pomohlo!", pronesla jsi ke klukům a objala Maite, která ucítila jak ses zachvěla a v hlase poznala mírný smutek "No tak, snad bys neplakala", pohladila Tě po zádech, "byli jsme tu s Tebou moc rádi, bylo to skvělé a ty jsi byla naprosto jedinečná a úžasná". Po jejích slovech Ti na tváři opět zazářil úsměv. Nasedli jste do aut a vydali se každý opačným směrem. Zažehnala jsi chmurné, lítostivé myšlenky a začla sis pomalu připravovat řeč pro maminku.
Stále jsi měla na paměti co jsi Giorgiovi slíbila. Moc dobře sis ale uvědomovala jak je tvá mamka nekompromisní, obzvláště co se týká školy. Dlouho jsi přemýšlela jak nejlépe na ní zapůsobit, co jí říct, jak to podat, aby mamka nakonec souhlasila.Neuspěla jsi, ačkoliv ses tolik snažila, mamka zkrátka neustoupila.Chtěla, abys nejdříve dokončila školu a pak se věnovala svým snům.Znáš to!Dokud bydlíš pod jejich střechou,tak je budeš poslouchat!Ach jo!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stanik_833 stanik_833 | 24. září 2007 v 18:07 | Reagovat

ja uz chci dalsiiiiii.....prosiiiim...je to jako droga :-)

2 Čolíto Čolíto | E-mail | 25. září 2007 v 9:28 | Reagovat

:-)))...vydrž, prťka, vydrž...je to jako seriál, ten taky vidíš maximálně 2x do týdne!:-)))...ale třeba Vás čeká překvápko.-)

3 Ajuška83 Ajuška83 | E-mail | 25. září 2007 v 16:31 | Reagovat

...čoli, tak toto som čitala už včera,.... ;-)))) a som sa tak tešila, že mi dnes cesta opäť zbehne rýchlo ;-D

Droga, to je riadna , tak rýchlo s ďalším dielom.... mám absťááááák  ;-))

4 Zuzka Zuzka | 27. září 2007 v 9:37 | Reagovat

No tak když tak hezky prosíte, i já  se přidávám s prosbou k Simonce aby vložila další díl....Prosím prosím,Simi...Ale nevím jestli nebudete litovat,že jste ho vůbec chtěly.Skončí totiž ještě hůř,než ty předchozí...

5 stanik_833 stanik_833 | 27. září 2007 v 17:49 | Reagovat

hůůůůř? jak to myslis? dalsi otevreny konec nebo nejaka pohroma?...no hlavne ze uz si to budeme moct precist :-)...na zadny serial v TV jsem se tolik netesila jako na tohle super poctenicko :-)))

6 veron veron | 28. září 2007 v 1:39 | Reagovat

cakame......:-))

Ako horsie to moze skoncit? Paddy este raz odide do klastora:-))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama